Posts with tag Open-source

Legrace s Beefy Miracle aneb upgrade z Fedory 16 na Fedoru 17

Jun|13 2012

Fedora 17 - Beefy MiracleNová Fedora 17 přináší kromě mnoha jiných novinek i jednu, na kterou je dobré myslet i při samotném upgradu. Možná se bude někomu hodit stručný popis, jak upgrade z Fedory 16 probíhal u mě.

Výchozí návod, ze kterého jsem vycházel, najdete na: https://fedoraproject.org/wiki/Upgrading_Fedora_using_yum

Nová featura, zmíněná v prvním odstavci, je označena UsrMove a v podsstatě jde o sjednocení adresářů /lib do /usr/lib, /bin do /usr/bin a /lib64 do /usr/lib64. Původní jména budou samozřejmě kvůli zpětné kompatibilitě nahrazeny symbolickými odkazy.

Před samotným upgradem nezapomeňte zálohovat vše důležité a není špatné updatovat na poslední verzi balíky v současné distribuci. Package maintainaři totiž vždy počítají zejména s možností, kdy se ugraduje z poslední dostupné verze balíku. Jiné updaty, přeskakující několik buildů, nemusí být vždy stoprocentní.

Oficiální dokumentace sice doporučuje pomocí telinit 3 přepnout do rozhraní bez grafického prostředí, nicméně u mě upgrade (kromě malého zaváhání v závěru) proběhl v pořádku přímo z Gnome terminálu. Pojďme se tedy pustit do prvního kroku, kterým je update balíků současné distribuce:

# yum update all

Ugrade začneme importováním klíče:

# rpm --import https://fedoraproject.org/static/1ACA3465.txt

Nyní provedeme konverzi filesystému, související právě s UsrMove:

dracut --force --add convertfs

Nicméně, toto nestačí, protože UsrMove je z hlediska upgradu existujícího systému celkem náročná operace. Nyní je čas upravit dočasně konfiguraci grubu, v našem případě budeme editovat soubor /etc/grub2/grub.cfg. Konkrétně můžeme zduplikovat pod jiným označením nejnovější položku a provést následující změny:

Odebereme "ro" a "rhgb" voby a přidáme místo nich "rw", "rd.info", "rd.convertfs" a "enforcing=0". Poté můžeme restartovat systém a doufat, že naběhne v pořádku, již s uzly /bin, /lib a /lib64 ve formě symbolických odkazů. V tuto chvíli můžeme vymazat dočasnou položku v /etc/grub2/grub.cfg a neměli bychom příliš otálet se samotným upgradem, který je doporučen provádět pomocí těchto kroků:

# rm -f /var/lib/rpm/__*
# rpm --rebuilddb
# yum --releasever=17 update rpm
# rm -f /var/lib/rpm/__*
# rpm --rebuilddb
# yum --releasever=17 --disableplugin=presto distro-sync
# fixfiles onboot

Po rebootování jsem čekal hladký náběh do F17, jenže ejhle, nový kernel dostal záchvat paniky a odmítl se spustit. Později jsem zjistil, že důvodem paniky byl chybějící soubor initramfs-3.4.0-1... a tím pádem i chybějící řádek initrd v grub menu. Kromě toho se také nějakým nedopatřením neodinstaloval balík fedora-release-16-1, zatímco fedora-release-17-1 již byl nainstalován a měl tedy starší verzi automaticky nahradit. Tento fakt měl za následek to, že jako výchozí repositář se stále bral ten z Fedory 16.

Jak tedy z toho ven? Nezbývalo než nabootovat do staršího kernelu 3.3, odinstalovat přebývající fedora-release-16-1 a nainstalovat novější kernel (případně reinstalovat původní 3.4.0). Zvolil jsem novější, nicméně nestačilo pouze zadat příkaz yum update kernel, dokonce ani yum update kernel --enablerepo=updates-testing, protože z nějakého důvodu není novější kernel dosud zařazen mezi updaty. Sáhl jsem tedy k manuálnímu stažení, přímo z buildovacího systému Koji a stáhl nové jádro kernel-3.4.2-1.fc17. Oba kroky tedy vypadaly takto:

# yum remove fedora-release-16-1
# yum install ./kernel-3.4.2-1.fc17.x86_64.rpm

Při následném restartu jsem ještě jednou uviděl panikující kernel, nicméně při bootování do nového 3.4.2 už běželo vše bez problému.

Přeji mnoho úspěchů s novou Fedorou 17 alias Beefy Miracle!

Tags: Počítače | Linux | Fedora | Operační systém | Open-source



Otevřená budoucnost i jinde než v IT?

Apr| 9 2012

Na přítomnost open source, tedy otevřeného a volně šířitelného zdrojového kódu jsme si již zvykli. Dokonce není tajemstvím, že se na takovém softwaru zdarma dá celkem slušně vydělat - například firma Red Hat letos na podpoře open source softwaru tržila přes miliardu dolarů. Asi nejen mě v tu chvíli napadá, jestli se tento model nedá přenést i do jiných, nejenom inženýrských, odvětví.

Výhodou otevřeného kódu je zejména tranparentnost a o to větší bezpečnost a často i kvalita aplikací, nízké náklady na provoz a díky otevřeným standardům i nízké náklady na přechod k jinému poskytovateli. Široká základna vývojářů okolo open source projektů může mít dnes stejnou tržní sílu jako ohromné korporátní společnosti. Napadá mě tedy, proč něco takového nevidíme například ve strojírenství nebo stavebnictví?

Paralela mezi softwarem a výkresem

Srovnáme-li stavební výkres, strojařský výkres nebo zdrojový kód počítačového programu, v zásadě se jedná o předpis, jak něco vytvořit. V případě zdrojového kódu na provoz potřebujeme počítač, ve strojařině frézu a ve stavebnictví cihly. Jedná se tedy vždy o nějaké médium, které potřebuje lidskou obsluhu a nějaký předpis, který je pro úspěšnost celku vždy klíčový.

Z tohoto pohledu mi přijde, že stejně jako na zdrojovém kódu by mohli po světě spolupracovat skupiny mladých strojařů vedle zkušenějších kolegů na projektech všeho druhu a postupně tak navrhovat například model automobilu, výtahu, horské dráhy, mrakodrapu nebo pasivního rodinného domku. Dělali by to ve volném čase, v rámci školních projektů, sbírali by cenné zkušenosti a občas dostali od spokojeného zákazníka nějakou menší odměnu. Proč takový model zatím nikde nefunguje, přesto že mnoho nejen školních projektů takto zůstává zapomenuto a studenti vyjdou ze školy bez dokazatelné praxe?

Otevřenost jako obecný koncept je již propagována několika institucemi, například licence Creative Commons se již dostala do povědomí a začínají dokonce existovat weby cílené na otevřenost dat ve státní správě (Open data). Takže by se mohlo zdát, že vydat výres rodinného domku pod volnou licencí by neměl být takový problém.

Kde je hlavní problém?

Jedna velká překážka tu přeci je. V porovnání se psaním zdrojového kódu potřebujeme k vytvoření a úpravám strojařských a stavebních projektů většinou velmi drahý a specializovaný software. A nejde jen o aplikace, ale i o formáty, které by musely být naprosto transparentní, otevřené a srandardizované. Zde je problém, kterým bychom se s vidinou lepší budoucnosti měli zabývat.

Jsem celkem zvědavý, jestli se společnost někdy dostane do situace, kdy bude existovat copy-left alternativa k současnému uzavřenému modelu z pohledu právě strojařiny nebo stavařiny. S pomocí internetu a v době krize asi nebyla vhodnější příležitost se nad takovým počinem alespoň zamyslet. Komukoliv, kdy má podobný zájem, držím palce

Jak otevřenou vidíte budoucnost vy?

Tags: Open-source | Internet | Počítače | Vývoj