Posts with tag Sport

Ohlédnutí za XXI. olympijskými hrami

Mar| 1 2010

Při pohledu na slavnostní ukončení XXI. zimních olympijských her ve Vancouveru si nemohu odpustit malý komentář. Spousta lidí, kteří mají ke sportu tak daleko, jako k atletické postavě, si myslí, že jde o záležitost několika vyvolených. Já v tom naopak vidím ohromnou symboliku a oslavu celého životního stylu miliónů sportovců po celém světě. Dobrovolníci, kteří si za svoji práci nechají pouze svůj úbor, to dokazují.

Tento jedinečný šestnáctidenní svátek určitě nejen ve mě vyvolává chuť do života, právě skrze sport, ať již aktivně, nebo pasivně. A já pomalu začínám odpočítávat dny do dalšího takového svátku, který se bude konat v Londýně za necelé dva a půl roku.

P.S. Díky všem našim sportovcům za jejich výkony, letos se to fakt povedlo.

Tags: Osobní | Sport



Jednodenní lyžování v Rakousku

Dec|29 2008

Bylo krátce po Vánocích a já už se nemohl dočkat, kdy vyzkokuším nové karvingové lyže. České hory díky nízkým teplotám sice konečně dosněžily potřebný základ, ale tradiční nekonečné fronty nás neustále odrazovaly, až jsme se rozhodli pro rakouské lyžařské středisko Hochkar.

Hochkar Podle uvítací tabule "Nejlepší středisko ve východních Alpách" se nachází v Dolních Rakousech, kousek od města Göstling. Z Vysočiny jsme po 5 hodinách najeli lehce přes 300km. Vstávání o půl 4 ráno sice není podle mého gusta, zato jsme o půl 10 stáli pod parádními 2km sjezdovkami, pod námi 140cm perfektního sněhu a fronty na sedačkové lanovky byly maximálně pár minut. A to byla neděle mezi Vánocemi a Silvestrem. Paráda.

Navigace po Rakousku i bez GPS není problém, stačilo se držet silnic č.36 a posléze č.25, které nás zavedly až k boudičkám, které vzdáleně připomínaly dnes již opuštěné hraniční přechody. Tam jsme si koupili Skipasy - magnetické karty, které fungují na slušnou vzdálenost, takže bylo možné je po celé lyžování nechat v kapse bundy. Pro dospělé 30 eur (+2 eura karta) na den, což je téměř srovnatelné s českými velehorami, ovšem kvalita je trochu jinde. Poté nás čekalo ještě asi 8km prudkého stoupání do samotného centra, kde je dostatek parkovacích míst nedaleko od lanovek. Za parkování se neplatí, jen při odjezdu je dobré vrátit čipové karty, za které se dostanou dvě "éčka" zálohy nazpátek.

Hochkar Když jsem se po pár letech snowboardingu opět postavil na dvě lyže, byl jsem překvapen, že celkem obstojně držím požadovanou stopu. Sluníčko svítilo ostošest, jen mráz byl trochu nepříjemný. Zimu jsme trochu potlačili výborným guláškem za 3,20 a hurá zpátky na sjezdovku. Tam jsme vydrželi do 4 hodin, kdy se lanovky pomalu zastavují. Napoprvé toho bylo letos až až.

Cesta zpátky sice ubíhala pomalu, protože jsme nebyli zdaleka jediní, kdo vydržel do konce. Prakticky jedna dlouhá kolona jela až k dálnici na Vídeň, kde jsme se odpojili směr Čechy. Třičtvrtě hodiny jsme navíc čekali, než jsme se dostali z parkoviště. Pro jednoho řidiče by další 5-ti hodinová cesta byla po celodenním lyžování asi pěkná zabíračka, my jsme se ale střídali ve dvou a to už celkem šlo. V 10 jsme byli v posteli.

Trochu jsme se báli, aby nám dlouhá cesta nezkazila výlet. Naše obavy byly ale liché, to nádherné lyžování za to určitě stálo. Navíc celková cena 1000Kč (skipas + benzín ve čtyřech lidech) je srovnatelná s cestou do Krkonoš, ale kvalitativně to srovnávat nejde.

Další fotky najdete v mé fotogalerii.

Tags: Osobní | Zábava | Cestování | Dovolená | Sport



Mé první Strojařské schody - 1:29,70

Nov| 3 2008

Před pár minutama jsem vystoupal své první "Strojařské schody", které mě v mnoha ohledech překvapily. Už při prezentaci mě překvapila vysoká účast, kdy se nakonec zapsalo přes šest stovek sportovních nadšenců, kteří se rozhodli zdolat převýšení 60m fakulty strojní na VUT v Brně. Závodníci přijeli z různých koutů republiky a i přítomnost médií potvrdila, že se jedná o tradičně prestižní záležitost.

Z 2. do 18. patra je to 320 schodů a 35 zatáček. To jsem sice věděl už před závodem, ale i tak mě celková náročnost závodu překvapila. Posledních pět pater bylo vyloženě na vůli.

Po protržení pomyslné cílové pásky jsem dokonce zavrávoral, protože moje pravá noha odmítla na vteřinku poslušnost. Naštěstí jsem ji rychle přemluvil a vše jsem ustál na dvou.

Celkový čas 1:29,70 a 117. místo z cekových 296 doběhnuvší - mám co zlepšovat.

Slává všem vítězům, čest všem, co doběhli, a lehké odpočinutní všem co nedoběhli.

Tags: Osobní | Zábava | Sport



Děkuji do Pekingu

Aug| 9 2008

Je to asi 2 minuty, co Česká republika zásluhou Davida Kosteleckého získala hned druhý den na olympijských hrách v Pekingu druhou zlatou medaili. Nedalo mi to a musím alespoň tady poděkovat Davidovi i Kateřině Emmons. Za co děkovat? Nejen že svými fantastickými výkony dokázali zase jednou zviditelnit naší malou českou zemičku, ale hlavně celému našemu sportovně založenému národu (včetně mě samozřejmě) dokázali bez vyjímek zvednout náladu a často i vyhnat na tvář nějakou tu slzičku štěstí. Pokud minuta smíchu prodlužuje život o rok, tak o minutě upřímného štěstí to musí být dvojnásob. A za to jim bezesporu patří ohromný dík.

Stejnou vůli, pevné nervy i nutné štěstíčko přeji i dalším českým olympionikům!

Tags: Osobní | Zábava | Sport